Leden roku 2022 byl pro exekuční právo významným dnem. Od 1.1. letošního roku je totiž účinná novela exekučního řádu, která přináší hned několik změn. Týkají se zejména zastavení bezvýsledných exekucí, průběhu mobiliárních exekucí (zabavení movitého majetku) nebo změny posloupnosti v uhrazení pohledávek. V tomto článku se podíváme na změny týkající se exekuce 2022 podrobněji s jejich srozumitelným vysvětlením.
Zastavení bezvýsledných exekucí
Jedna z hlavních změn, které s novelou exekučního řádu přišly, je možnost zastavení tzv. bezvýsledných exekucí. Pokud vymáhaná částka v exekuci činila maximálně 1 500 Kč a zároveň nic z této jistiny (= dlužná částka bez nákladů) nebylo v posledních třech letech vymoženo, pak může dojít k jejímu zastavení. Považuje se totiž jinými slovy za „marnou exekuci“. Exekutor musí v takovém případě exekuční řízení zastavit, pokud oprávněný (věřitel) neuhradí na jeho výzvu do 30 dní přiměřené náklady řízení.
Jak vidíme, je zde několik kritérií, které je třeba si pohlídat, aby byla exekuce úspěšně zastavena jako bezvýsledná.
Existují však výjimky, kdy se v souvislosti s letošní novelou exekuce nezastavují. Jde konkrétně o situace, kdy je vymáhána částka na výživném, na náhradě škody za ublížení na zdraví nebo náhrada poškozené osoby za úmyslně způsobený trestný čin. Jde o logickou výjimku, protože v těchto případech většinou jde o slabší stranu. Poškození mají právo na náhradu škody nebo nemajetkové újmy, která by jim neměla být odepřena.
Úprava mobiliární exekuce – kdy nebude možná
Postup známý také jako mobiliární exekuce patří často k těm nejbolestivějším. Dlužníkovi s účinností novely nebude možné zabavit jeho věci, pokud dobrovolně splácí svůj dluh na základě měsíčních splátek v rozmezí 1 500 až 6 000 Kč v závislosti na skutečném příjmu povinného.
Změnu nejvíce uvítají nízkopříjmové skupiny obyvatel, kam v mnoha případech patří i důchodci, kteří jsou v exekučních řízeních v pozici dlužníků.
Většina dlužníků i věřitelů se nejspíš shodne na tom, že není účelem exekučního řízení dlužníka „vydírat“ a zabavovat mu „zbytečně“ movité věci, které vlastní. Jak to tak bývá nejen ve světě práva, většinou strany ve sporu upřednostňují dohodu, kterou právě vhodně nastavené splácení dluhu může umožnit. Novelizované zákonné ustanovení tak může zmíněné strany motivovat k tomu, aby se dohodly.
Nahrávání telefonického hovoru mezi exekutorem a dlužníkem
Tato změna může znít banálně. V mnoha případech byl, případně stále je velkým problémem nedostatek důkazů při vyhodnocení případné protiprávnosti exekuce. Právě záznam rozhovoru posílí právní jistotu, respektive zmíněnou možnost přezkumu zákonnosti postupu exekutora při výkonu exekuce. Doposud měli povinnost exekutoři nahrávat „pouze“ výkon mobiliární exekuce.
Poplatek hrazený zaměstnancem zaměstnavateli
Tato změna, byť symbolicky, vychází vstříc zaměstnavatelům. Pokud má dlužník nařízeny soudem nebo exekutorem povinné srážky ze mzdy, je to právě zaměstnavatel, kdo administrativně tuto agendu řeší. Povinný má nyní povinnost platit paušální poplatek ve výši 50 Kč měsíčně, který alespoň v omezené míře může kompenzovat ušlé náklady zaměstnavatele.
Úroky z nezaplaceného zdravotního a sociálního pojištění
Zejména pokud člověk není zaměstnán v pracovním poměru, pak za něj jako za jednotlivce neodvádí tato dvě základní pojištění zaměstnavatel. Proto se mohou tito lidé dostat, byť ne vždy úmyslně, do dluhů způsobených nezaplacením těchto odvodů.
Na zdravotní a sociální pojištění se vztahují speciálně vymezené úroky. Konkrétní výše penále se odvíjí od dvoutýdenní tzv. reposazby České národní banky a vyhlašuje se každého půl roku. Aktuálně s platností ke květnu 2022 je roční sazba úroků 11,75 %.
Pořadí uhrazení pohledávek
Také změna v pořadí hrazených dlužných částek dává smysl. Nově je stanoveno následující: nejprve dlužník splácí samotnou jistinu. Až poté dojde k úhradě nákladů exekučního řízení. Důvod je praktický. Po uhrazení jistiny již ve většině případů nebudou dlužníkovi úroky z jistiny (původního dluhu).
Jde na první pohled možná nepodstatný detail, tedy „která část dluhu se splatí dříve“. Z procesního a hlavně ekonomického hlediska však může tato změna hraje potenciálně velkou roli a může pomoci dlužníkům dostat se z nekonečného „začarovaného kruhu“ exekucí. Dlužník nepřichází o svoji původní částku, protože právě ji povinný předně splácí.
Maximální délka vedení exekučního řízení
Doposud platilo, že exekuce může trvat až do jejího úplného vymožení. Tedy řízení mohlo nerušeně běžet „donekonečna“. Obvykle exekutorský úřad jednou za čas monitoroval dlužníkům účet, registr vozidel a katastr nemovitostí, zda dlužníkovi nepřibyl nějaký postižitelný majetek.
Po novele je situace jiná. Řízení bude nyní možné zastavit, pokud částka, kterou exekutor již vymohl v posledních šesti letech od zahájení řízení, nepostačí ani na pokrytí nákladů řízení. Pokud by i přesto věřitel chtěl vymáhat částku dále, musí zaplatit exekutorovi jím určenou zálohu na náklady exekuce. Pokud zálohu uhradí, posunuje se délka řízení o tři roky. Posunutí lze provést ještě jednou, celkově tak bude možné vymáhat bez větších úspěchů až dvanáct let.
Je to posun oproti stávající úpravě, kdy doposud nebylo jednoduché exekuční řízení zastavit, ačkoli nikam nevedlo. Do doby pro „marnou exekuci“ exekutor započte také roky před touto novelou. Kritici sice mohli namítnout, že změna exekučního řádu proběhla retroaktivně, tedy se zpětnými účinky, což se obecně v právním řádu nesmí dít. Zde však dochází k ochraně slabší strany, jde tedy o omluvitelnou výjimku, novela nebyla nijak oficiálně napadena a je účinná.
Doporučení: Domníváte se, že se vás exekuce netýkají? Případů, kdy se lidé dostanou do exekuce bez vlastního vědomí, výrazně přibývá. Zjistěte, jak snadno a rychle prověřit, zdali se vás nevědomé exekuce netýkají. Tématu se věnuje článek Exekuční rejstřík.
